Bible na neděli - nedělní liturgie 31.01.2010

 4. neděle v mezidobí - cyklus C

Zvláštní, avšak veskrze stejný, je úděl proroka: ač sám odmítaný, neodmítá; pronáší přátelská slova, třebaže ta se míjejí účinkem a nacházejí uzavřená srdce; povzbuzuje a dodává odvahu, i když posluchači neprojevují zájem; bývá pronásledovaný, a přesto neustává milovat. Boží povolání ho nevybavuje imunitou vůči vnějším obtížím ani vnitřním krizím. Prorok je neustále veden vědomím, že ho povolává Bůh a že je s ním. Dnes znovu uslyšíme v liturgických čteních o povolání proroka a naplnění Písma. Není to náhodou. Boží slovo, které za malou chvíli zazní, není určeno jen pro sváteční chvíle nebo pro soukromou zbožnost. Také my je poneseme, také nám je svěřováno, abychom je přijali a předali. I skrze nás se Boží slovo bude naplňovat.

KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše Opatrného: https://pastorace.cz/stul-slova
- Od různých autorů (převážně od A. Scarana): https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar

VSTUPNÍ ANTIFONA
Přispěj nám, Bože, na pomoc a shromáždi svůj lid, abychom chválili tvé svaté jméno.
VSTUPNÍ MODLITBA
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ
Ve verších 4-5 je člověk před Bohem jako stvořená bytost (větou "před tím, než jsem tě utvořil" se vyjadřuje totální závislost na Stvořiteli) a Bůh je vykreslen jako ten, který svobodně povolává a určuje ke konkrétnímu poslání: Jeremiáš má být prorokem národů. Bůh však neposílá bez výbavy: vyžaduje sice od povolaného odvahu (v. 18), ale zároveň poskytuje oporu a jistotu, že vytrvá (v. 18), a zaručuje svoji blízkost.
Jer 1,4-5.17-19
Za krále Jošíjáha Hospodin mě oslovil: "Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského života, posvětil jsem tě, prorokem pro národy jsem tě ustanovil.
Přepásej svá bedra, vstaň a mluv k nim vše, co ti přikážu. Nelekej se jich, abych tě nezbavil odvahy před nimi.
Já totiž dnes udělám z tebe opevněné město, železný sloup a bronzovou zeď proti celé říši, proti judským králům a jejich knížatům, proti jejím kněžím i lidu země. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě, neboť já budu s tebou - praví Hospodin - abych tě vysvobodil."

ŽALM 71
Odpověď:   Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti.
K tobě se utíkám, Hospodine, - nechť nejsem zahanben navěky! - Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď, - nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!
Buď mi ochrannou skálou, pevností k mé záchraně, - neboť tys moje skála a tvrz. - Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného.
Vždyť tys má naděje, Pane, - má důvěra od mého mládí, Hospodine! - V tobě jsem měl oporu od matčina lůna, - od klína mé matky byls mým ochráncem.
Ústa má budou vyprávět o tvé spravedlnosti, - po celý den budu vyprávět o tvé pomoci. - Bože, učils mě od mého mládí, - až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.

2. ČTENÍ
Korinťanům, kteří usilovali o nápadná a okázalá charizmata, Pavel klade na srdce úsilí o dary prospěšné druhým. Ale nejdůležitější ze všeho není služba skrze dary, ale postoj ryzí lásky (tedy láska nevylučuje dary - obrazně řečeno: láska je duší, dary jsou konkrétními nástroji služby). Pojem "láska" není vyjádřen pomocí slova "eros" (to je láska citová, vášnivá) ani pomocí "filia" (to je náklonnost mezi přáteli), ale pomocí agapé, slova označujícího nezištný postoj, darování bez "podmínek".
1 Kor 12,31 - 13,13
(Bratři a sestry!) Usilujte o dary lepší. A teď vám chci ukázat ještě mnohem vzácnější cestu.
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a cimbál zvučící. Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal všechno, co mám, a pro druhého do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje.
Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží.
Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne. Neboť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné.
Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Když se však ze mě stal muž, všecko dětské jsem odložil. Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak Bůh poznává mne.
Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.

Zpěv před evangeliem
Aleluja. Pán mě poslal, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění. Aleluja.
EVANGELIUM
Ježíš se nyní představuje jako prorok podobný Eliášovi a Elíšovi (Elizeovi). Jako ti dva starozákonní proroci neměli možnost utíkat se o pomoc k souvěrcům, ale museli se obrátit k cizincům, tak stejně Kristus. Obyvatelé Nazareta jsou tak vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Bůh dává své dary, jak chce. Nikdo nemá "právo".
Lk 4,21-30
Ježíš promluvil v synagoze: "Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." Všichni mu přisvědčovali, divili se milým slovům z jeho úst a říkali: "Není to syn Josefův?"
Řekl jim: "Jistě mi připomenete přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! Udělej i tady ve svém domově to, o čem jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnau."
Dále řekl: "Amen, pravím vám: Žádný prorok není vítaný ve svém domově. Říkám vám podle pravdy: Mnoho vdov bylo v izraelském národě za dnů Eliášových, kdy se nebe zavřelo na tři léta a šest měsíců a nastal velký hlad po celé zemi; ale k žádné z nich nebyl poslán Eliáš, jen k vdově do Sarepty v Sidónsku. A mnoho malomocných bylo v izraelském národě za proroka Elizea, ale nikdo z nich nebyl očištěn, jenom Náman ze Sýrie."
Když to slyšeli, všichni v synagoze vzplanuli hněvem. Zvedli se, vyhnali ho ven z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo vystavěno jejich město, aby ho srazili dolů. On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ
Bože, ty posiluješ svůj lid svátostným pokrmem; dej, ať stále roste život z víry, abychom všichni dosáhli plnosti vykoupení. Skrze Krista, našeho Pána.
K ZAMYŠLENÍ
Počátek Ježíšova veřejného života, o kterém jsme dnes slyšeli z Lukášova evangelia, v mnohém připomíná počátky poslání prvotní církve a Ježíšových učedníků v každé době vůbec. Jde o neustálou aktualizaci slova, které zaznělo. Uskutečňuje se vždy v síle a moci Ducha svatého. Toto hlásání je jasným úkolem, kterého se nelze zříci. Inspiruje se ve slově starozákonních proroků. Nechybí odmítání a nepochopení ze strany posluchačů, zapříčiněné nedostatkem víry a lidskými předsudky. V Božím slově je síla lásky, která se nezastaví ani před hněvem a pronásledováním. Je-li odmítnuto, projde středem a bude se ubírat dál (srov. Lk 4,30). Vždyť "Láska nikdy nepřestává" (1 Kor 13,8).

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
PONDĚLÍ  1. 2.
2 Sam 15,13-14.30; 16,5-13a
Mk 5,1-20
Komentář:
2 Sam 15,13-14.30; 16,5-13a
David se nebrání proti Šimejovým kletbám, uvědomuje si své vlastní chyby, navíc musí utíkat před vlastním synem ... a přesto mu zůstává naděje ("snad Hospodin shlédne na mé soužení") a pokračuje v cestě. I já mám dnes věrně pokračovat na své - jedinečné - cestě k němu...

ÚTERÝ  2. 2. svátek Uvedení Páně do chrámu
Mal 3,1-4; Žid 2,14-18
Lk 2,22-40
Komentář:
Žid 2,14-18
Ježíš se stal člověkem, "prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí". Toto ujištění mi má být posilou v mém životě, v mých zkouškách a také povzbuzením k tomu, abych počítal(a) s jeho pomocí ve všem, co prožívám.

STŘEDA  3. 2.
2 Sam 24,2.9-17
Mk 6,1-6
Komentář:
2 Sam 24,2.9-17
David zpětně vnímá své jednání (součet lidu) jako nevěrnost vůči Hospodinu, neboť se měl spoléhat na Hospodina a nikoli na počty svých bojovníků. Na koho nebo na co se v různých pracích a situacích dnešního dne spoléhám já?

ČTVRTEK  4. 2.
1 Král 2,1-4.10-12
Mk 6,7-13
Komentář:
1 Král 2,1-4.10-12
"Choď po Božích cestách" je Davidův odkaz pro jeho syna Šalamouna. - Hledám Boží cesty ve svém životě? A chodím po nich, jestliže je znám?

PÁTEK  5. 2.
Sir 47,2-13
Mk 6,14-29
Komentář:
Sir 47,2-13
David "v každém svém činu velebil Svatého, Svrchovaného oslavnými slovy". Čím já dnes prokážu "lásku svému stvořiteli"?

SOBOTA  6. 2.
1 Král 3,4-13
Mk 6,30-34
Komentář:
1 Král 3,4-13
Spolu se Šalamounem pros dnes o chápavé, moudré a prozíravé srdce - vůči své rodině, svým blízkým, kolegům, bratřím a sestrám...

***
KOMENTÁŘE k nedělním biblickým textům:
- "Stůl slova" od Aleše Opatrného: https://pastorace.cz/stul-slova
- Od různých autorů (převážně od A. Scarana): https://pastorace.cz/kazani
- Téma týdne - kratičké zamyšlení na každý týden na základě citátu z nedělních liturgických textů: https://www.vira.cz/tema_tydne/
LITURGICKÝ KALENDÁŘ: Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099 naleznete zde: https://pastorace.cz/kalendar

- www.vira.cz -